Óda na Jarku

Zveřejněno: 1.4.2019, 23:30 | Autor:

„Stejně nevím, co tím přesně myslela.“
„Já asi taky úplně ne. Ale bylo to milý.“
„To každopádně.“

Jakože hodně. Oblíbený učitel mnou neoblíbeného předmětu je jasný asi už dlouho. Ale teď ještě víc.

Jestli si tyhle řádky budu za pár
pár let číst a nebudu si pamatovat, k čemu se vztahují, vyhrazuji si právo se praštit.

Jo, bylo to trochu divný. Ale tak hrozně správně.

3. semestr na FI

Zveřejněno: 18.2.2019, 16:05 | Autor:

Semestr osobních problémů, studijní pohody a nefunkční menzy.

IB015 Neimperativní programování

Přednáší Barnat, cvičí Bezek a Fiedler, 6 kreditů, zkouška

Boží předmět. Fakt mě to bavilo, zapište si, užívejte si, pokud si myslíte, že nacházíte zalíbění v tom, v čem já.

Fakt vtipné a zajímavé přednášky, nepovinná cvika se zábavným programováním, domácí úkoly s výzvami. První dvě třetiny kurzu jsme si hráli s Haskellem a poslední třetinu s Prologem, ale od příštího roku má prý Prolog zmizet úplně.

Trochu (vlastně spíš hodně) nešťastné u mě bylo zakončení.
Funguje to tak, že nejdřív se píše zápočet ‒ pár příkladů testujících pochopení základních principů. Na papír. A nesmíte tam mít žádnou významnou chybu, jinak nebudete připuštěni ke zkoušce. Jenže když jste zmatení jako já (a ke všemu si v předvečer zajdete na koncert), tak se vám prostě stane, že skoro v každém příkladu uděláte nějakou chybu, ze které si pak rvete vlasy, protože je zejména naprosto dementní a obvykle spočívá v tom, že si špatně přečtete zadání, zapomenete konkrétní syntax nebo někde v půlce zápisu svého, jinak zcela geniálního, řešení zapomenete, že to ještě není hotové, protože vám myšlenky utíkají někam k proběhlému večeru.
Naštěstí máte na zápočet druhý pokus, s vlastně identickými příklady, občes ve verzi pro úplně debily, který už musí dát opravdu každý… Kromě mě, samozřejmě, protože tam udělám další naprosto dementní chybu a už se zdá, že není cesty zpět.
Nakonec jsem si ten zápočet musela jít vybrečet na kobereček, za což se fakt stydím, ale vyšlo to, i díky mému slušnému zisku bodů během semestru.

Zkouška už byla podobná jako zápočet, jen se za dementní chyby nevyhazovalo, jen strhávaly body, takže mám B, což je taky škoda, ale tak co už.

MB103 Spojité modely a statistika

Přednáší Slovák, cvičí Šimková, 6 kreditů, zkouška

Moje první lehčí matika. Během celého semestru jsem měla pocit, že tomu nerozumím ani za mák, jen opakuju postupy z tabule. Na přednášce jsem byla několikrát, ale vůbec to nepomáhalo, tak jsem se na ně časem vykašlala.

Má klasický formát jako ostatní matiky, pět minipísemek, dvě vnitra po 10 bodech a zkouška za 20, navíc jsou tu čtyři domácí úkoly za bod. Písemnky a úkoly jsou společné s MB203. Zajímavá byla různorodá obtížnost písemek, první vnitro lehoučké, ale docela přísně hodnocené, druhé brutální a nestihnutelné, ale pokud si člověk přečetl bodování, zjistil, že se rozhodně nevyplatí dopočítávat něco do konce a se správným nástinem řešení všech příkladů může celkem uspět.

Nějak se mi povedlo přijít na jednoduchý termín zkoušky, takže z očekávaného zhruba C bylo najednou A a vůbec nechápu, jak se to stalo.

PB016 Umělá inteligence I

Přednáší Horák, 4 kredity, zkouška

Minulý semestr jsem psala, že mě tenhle přednášející fakt nebavil a nic se na tom nezměnilo. Oproti lingvistice byl tenhle předmět pro mnohem větší počet lidí, ale taky to byla jen přednáška a taky jsem tam pravidelně usínala.

Na začátku semestru se dlouhou dobu místo principů UMI učí syntaxe Prologu, což jsem jako nepochopila. Přestože mám Prolog nakonec asi vlastně ráda, z tohohle pasivního rychlokurzu jsem si toho nijak moc neodnesla.
Vnitro i zkouška formou testu mi nejdřív přišly oproti otevřeným otázkám v lingvistice minulý semestr jako dobrý nápad, ale asi by musely být rozumnější, otázka „Kolik z techto tvrzení je správně? a) 0; b)1; c)2; d)3; e)4“ je prostě wtf tipovačka.

E, vlastně nevím, co z toho o sobě soudit. Nicméně tenhle předmět prostě nedoporučuju.

PB029 Elektronická příprava dokumentů

Přednáší Sojka, cvičí Novotný, Růžička a Sojka, 5 kreditů, zkouška

Já vám nevím. Tohle bylo divný. Přednášky mi vůbec nepasovaly do rozvrhu, byla jsem jen na první, kde jsem získala pocit, že pan přednášející sice povídá hezky a zvládá si udržet moji pozornost, ale vlastně to bylo úplně o ničem. Slovy tohoto předmětu forma přvážila obsah.

Cvičení měla jen hodinu, byl tam celkem zmatek, pracovalo se na úkolech, které někdy spočívaly jen v kopírování příkazů do terminálu, někdy se tam tvořilo něco zajímavějšího. Klíčové pro úspěšné zvládnutí by asi bylo tam fakt chodit i po té, co se v půlce semestru stala nepovinnými, a nekašlat na to.

Na konci semestru se odevzdávaly zápočtové dokumenty ‒ tištěné CV a kus nějakého delšího dokumentu v texu, v mém případě část maturitní práce s rejstříkem a bibliografií, a jakási xml databáze kontaktů. Už si nepamatuju, kolik jsem nad tím strávila času, ale myslím, že se to celkem dalo.

Zkouška byla v pohodě, hledalo se deset chyb ve stránkovém textu a následovalo několik testových otázek. Vyrobila jsem dataset do drillu, tak ho můžete využít.
Body ze zkoušky ale neměly moc velký význam oproti zbytku semestru a známky se rozdávají na základě toho, jak si vedete mezi ostatními studenty. A ostatní studenti na to asi tolik nekašlali, takže D.

PB154 Základy databázových systémů

Přednáší Zezula, cvičí Míč, 6 kreditů, zkouška

Obsah tohoto předmětu se mi zdá důležitý, ale provedení bylo poněkud nešťastné.

Byla jsem na první přednášce, která mě dokázala znechutit na zbytek semestru, prostě mě fakt nebavila. Cvičení byla jen jednou za dva týdny a bez počítačů. Po každé hodině jsem měla pocit, že všemu rozumím, ale do příště jsem to dokonale zapomněla. Je mi to líto, dostat SQL hlouběji do hlavy a být schopná ho jen tak použít by bylo fajn, takhle byl ten předmět celkem k ničemu.

Zkouška s otevřenými otázkami byla nepříjemná, asi se to dalo celkem naučit i bez přednášek, ale já jsem tentokrát předvečer a velkou část přednoci strávila s pláčem, alkoholem a marnou snahou urovnat si zničený vztah, takže jsem od tam odcházela smířená s tím, že přijdu znova. Ale bylo to D. Tak Dobrý.

PB162 Programování v jazyce Java

Přednáší Pitner a Olejšek /*a já vlastně nevím, u kterého z nich jsem na pár přednáškách byla*/, cvičí Vaculík, 6 kreditů, zkouška

Mám asi fakt ráda programovací předměty. Je v nich tak nějak jasné, co se po člověku chce a užívám si, jak na sobě vidím výsledky.

Java jako jazyk mě moc nebavila, ale bylo to milé. Nevyžadovalo to (kromě posledního úkolu) moc vlastní analýzy a vymýšlení, člověk na cvičeních a v domácích úkolech jen psal třídy podle zadání a pak se radoval, jak mu to hezky funguje. A můj cvičící byl moc fajn.

Na začátku cvičení se vždycky psal odpovědník. Důležité je si povšimnout dvou věcí ‒ otázky jsou z cvičného odpovědníku, takže stačí udělat si ten a zapamatovat si asi dvacet odpovědí, a hodnocení je binární, musíte odpovědět všechno správně, jinak máte 0, takže se snažte a neradujte se, když máte dobře čtyři odpovědi z pěti.

Psaly se dvě vnitra na cvičeních a zkouška, všechno mělo stejný formát: dostali jsme tištěné zadání a programovalo se. Nebyly to žádné pasti, mohly se používat libovolné zdroje kromě kamarádů.

Co nechápu, je, jak je možné, že tohle má být alternativa k C++, které je podle všech dostupných informací mnohonásobně těžší a časově náročnější. Z nějakého důvodu si naprostá většina mých kamarádů vybrala céčko a já se jim jen smála, jediná nevýhoda byla, že se mnou nikdo nechodil na pivo, protože všichni psali úkoly. Fakt úplně pořád.

Na konci semestru mě překvapilo přísné bodování, E je až asi od 70 % bodů a A od 94. Ale dala jsem ho.

PV072 Seminář z asistivních technologií

učí Plhák, 3 kredity, kolokvium

Na závěr předmět, který bych doporučila. Funguje to tak, že si na začátku vyberete téma prezentace ‒ nabídka je dost různorodá, jsou tam jak technická témata, tak i všechno možné okolo, právo, sport nevidomých…
A pak se prostě prezentuje, obvykle dva studenti na každém semiáři. Obvykle dvě prezentace netrvají celé dvě hodiny a všichni se stihnou prostřídat už někdy v listopadu, takže ke konci semestru máte klid. Fakt se mi to líbilo.

Ty další věci

  • Zajímalo by mě, co se bude dít, až nám opraví menzu, poté, co si všichni moji kamarádi zvykli jíst meníčka.
  • Příští semestr cvičím céčko, držte mi palce.
  • Naučila jsem se skoro bydlet v počítačové hale, ale ke konci semestru je tu děsné vedro.
  • Na FI téměř neexistují nezadané holky.

Odkazy:

Rubrika: Škola | Štítky: , | Žádné komentáře

Trailer

Zveřejněno: 4.1.2019, 14:10 | Autor:

Půlnoc, pole.
DDD si hrál s výbušninami, Velblouďata si šeptala předsevzetí být po zbytek života šťastní, Porto lepilo krky, JBL hrálo fakt špatnou hudbu. Chvíle, kdy se hodí říct něco, co dává ve více úrovních smysl.

Karin podle všeho maturovala o rok dřív než my.
Prokrastinačně napsala 4 básničky a jen tak, s ročním zpožděním, je odeslala.

Všechno slíbené jednou bude.

Rubrika: Krátce | Štítky: , | 2 komentáře

Asi jo

Zveřejněno: 7.12.2018, 11:59 | Autor:

Kdybych měla možnost vrátit čas, tak bych to bez váhání udělala.

A rozešla bych se já s tebou.

Rubrika: Krátce | Štítky: , | Žádné komentáře

Vyčerpání, příroda, Člověk

Zveřejněno: 24.10.2018, 19:57 | Autor:

Od sepsání Dnů se pozitivní a negativní období prodlužovala, až jsem nakonec skončila v téměř permanentní depresi, která je tu, myslím, vidět.

Přesto by se dala vypíchnout čtyři pět lokálních maxim, během dvou tří akcí, která se mi i s odstupem zdají hodně opravdová.

  1. Když jsem si, poprvé po letech, uvědomila, že jsem celá ve vodě, plavu a baví mě to. Že je všechno kolem neuvěřitelně krásný a že se prostě chci dotknout té bójky. Dlouho jsem tvrdila, že dokážu ocenit schopnost vody zchladit a umýt, ale dýl mě v ní neudržíte. Spor.
  2. Když jsem slezla ze skály úplně sama, zatímco jedna půlka skupiny byla kdesi nahoře a druhá kdesi dole a já se trochu bála, že spadnu a umřu (a nechtěla jsem spadnout a umřít). Když jsem byla nohama na zemi a najednou jsem věděla, že nechci zpátky. Když jsem běžela po hřebeni zpátky a nahlas se smála. Že dělám věci jen tak.
  3. Když jsem ležela v Medlánkách v parku, na zemi v listí, a najednou mě začaly napadat věci. Když jsem ty nápady začala říkat nahlas, aby je A. mohl začít mentálně provádět a diktovat S., který je mohl zakreslovat. Cítila jsem se zhruba jako Srdcová královna a přišlo mi to převelice zábavné. Proveďte.
  4. Když jsme si asi o hodinu později lehli znova, teď už jen v klasickém složení, do listí a spali jsme. Bylo teplo, les voněl a čas jen tak plynul. A to bylo všechno tak klidně v pořádku, že to bylo možná ze všech zmíněných nejhezčí.
  5. Když jsem přišla na první setkání OHB. Když kolem mě byla hromada úplně cizích lidí, kteří mě neděsili, jako nové skupiny mých vrstevníků dřív pořád a teď většinou. Když jsem seděla v čajovně, když jsem mluvila o sobě, když jsem najednou zjistila že je skoro půlnoc.

Bavím se hledáním společných faktorů.

Rubrika: Deníček? | Štítky: | Žádné komentáře

Co mi chybí

Zveřejněno: 15.10.2018, 0:22 | Autor:

Myslím, že mi chybíš ty, když jsi byl mladší. Když ti bylo 15, 16, 17. Když byl život život, a ne přežívání, ne hádky, ne hroucení se pod tíhou povinností a snaha se udržet alespoň na nohou.

Chybí mi chvíle, kdy jsme k sobě navzájem vzhlíželi. Kdyžs všem říkal, že jsem chytřejší než ty a přišlo ti to jako něco, co lidem říkat chceš. Chybí mi chvíle, kdy jsem věřila tomu, že mě dokážeš zachránit před čímkoliv, před medvědem, před úzkostnýma záchvatama, před pohledy lidí, kteří z nás mají srandu.

Chybí mi být pejsek a kočička.

Nevím, fakt nevím, kdy se to zlomilo. Nevím, jak se může stát, že je člověk najednou někým jiným. Nějak tomu pořád nemůžu uvěřit, přestože se to očividně stalo, nám oběma.

Mám strach, že tohle znova nepřijde. Nejde to vrátit a nejde to vytvořit znovu s tou správnou intenzitou a důvěryhodností. Mrzí mě, že jsem nedokázala ovládnout chvíli, kdy to odešlo.

Jsem už velká na to takhle brečet. Jenže jsem dospěla v přílišném pocitu bezpečí. A tady venku fakt neumím fungovat.

Různé věci, které nechceš/-te slyšet a věci, které se nahlas neříkají

Zveřejněno: 2.10.2018, 0:33 | Autor:

Jednou je všechno množina a jindy je všechno funkce. Jednou jsme my a jednou jsme jen pavučina vztahů. Jsem jen soubor toho, co pro koho znamenám. Pro sebe už toho neznamenám moc.

Je smrt to samé, co odstřihnutí se od všech a všeho, odstěhování se bez plánu návratu? Jo, pokud vám nezáleží na sobě samých. Je to jen velká množina rozchodů. A ty jsou očividně zcela legitimním krokem.

Myslím, že by všechno bylo mnohem lepší, kdyby projekt RESTART neskončil po třech dnech. Kdybych zvládla to, co jsem si vytyčila v klidu v prostředí, kde jsem cítila alespoň nějakou, i když už brutálně vetchou, jistotu a podporu. Kdybych se naučila fungovat sama se sebou pro sebe. Původně jsem tím chtěla primárně zachránit ten vztah, být taková, s jakou může někoho bavit trávit čas. Netušila jsem, že budu potřebovat být zachraňována sama.

Křičím o pomoc, o kterou nestojím. Neumím se vyřešit. Neumím existovat. Nechci si nechat vyčítat, jak moc zle mi teď je.

Rubrika: Mimo mísu | Štítky: | Žádné komentáře

Druhý semestr na FI

Zveřejněno: 14.9.2018, 15:08 | Autor:

Už je celkem pozdě, ale do začátku dalšího jarního semestru to stejně nikoho moc zajímat nebude.
Přežila jsem další semestr! Ještě se asi hodí říct, že minulý díl najdete tady a že jsem narazila na blogy, s těmito články, takže si kromě druhého semestru mých známých Jendy a Domči můžete přečíst i semestry dalších, třeba i stejně starých lidí.

V tomhle semestru jsem poněkud experimentovala se zapisovanými předměty, zejména to tedy spočívalo v tom, že jsem si dala matematiku 4 místo matematiky 2, protože jsem trochu myslela, že chci jet ve 4. semestru na Erasmus a těžký a pouze na jaře vyučovaný předmět bych si měla odbýt co nejdřív. Nakonec nikam nejedu a celé to bylo zbytečné, ale co už. Kromě toho jsem měla ještě nějaké další předměty, které máme doporučené ve 4. semestru, takže to už nebude úplně vzorový semestr studenta mého oboru jako minule.

Mám pocit, že 44 kreditů + práce + život už je fakt až až a opakovat to nehodlám. Naopak 7 zkoušek za 3 týdny je ve většině případů akorát, protože víc času na učení je akorát víc času na stres.

Jinak mi fakt chyběl tělocvik a když jsem se v červenci začala pokoušet hýbat, zjistila jsem, že vůbec nefunguju a bylo to fakt hrozný.

Měla jsem výrazně horší známky, než v prvním semestru, ale nějak mě to netíží.

IB002 Algoritmy a datové struktury

Přednáší Černá, cvičí Horáček, 6 kreditů, zkouška

Celkem postrach semestru, předmět, kterým na první termín prolezlo 11 % studentů… Pro mě téma, které mě fakt baví, tohle je důvod, proč informatika. Ale většinu jsem už znala a přes semestr jsem nad tím předmětem spíš naříkala, na cvičení se jelo hrozně pomalu a spousta studentů byla fakt mimo, štvalo mě, že neřešíme něco zajímavého a u složitějších věcí se jen tak zhruba nastíní myšlenka, ale pořádně se neudělají, protože by je beztak nikdo nepochopil. Nakonec jsem se zajímavějších příkladů dočkala na zkoušce a za prosvišťování složitějších věcí jsem zaplatila Bčkem (ale A z našeho termínu neměl nikdo, tak si to odpouštím).
Jinak je Honza kamarád, tak se těžko hodnotí jako cvičící, ale pokud chcete studentského cvičícího, kterého to fakt upřímně baví a snaží se to dělat zábavně, tak super volba.
Na přednášky jsem nechodila. Ani na jednu, byly v čase, kdy jsem chtěla být v práci. Nemůžu hodnotit.
Hodnocení mělo spoustu částí:

  • Odpovědníky na cvičeních ‒ často divně formulované nebo chytákovité otázky z poslední přednášky (a já jsem nechodila na přednášky a většinou jsem se chytla tématu až na začátku cvičení, po tom odpovědníku). Pro připuštění ke zkoušce z nich musíte mít nějaký počet bodů. Ke konci semestru jsem se trochu bála, že to nezvládnu, ale nakonec dobrý.
  • Domácí programovací úkol – tady mě celkem naštvalo, že se dělal jen v jednom dvouhodinovém termínu večer úplně mimo jakýkoliv čas, který by si podle mě měla škola mít právo nárokovat. Ale byl lehký a za málo bodů a asi se nad ním nemá smysl nějak moc rozrušovat.
  • Implementační část zkoušky – Python je past. Dávejte si pozor, jakou mají vlastně různé hrozně hezky krátky zapsané konstrukce složitost. Je snadné myslet něco dobře, ale blbě to napsat, abyste ušetřili pár znaků a přijít o body. Jinak je to asi ta lehčí půlka zkoušky
  • Teoretická část zkoušky – Přijde mi, že na to, jaký typ příkladů tam je, se přes semestr hrozně málo připravovalo. Určitě doporučuju si před zkouškou zkusit doopravdy s papírem vyzkoušet starší písemky. Na druhou stranu mi přišlo, že se hodnotí celkem mírně, co se týče formálnosti zápisu důkazů a tak.
  • Nepovinné domácí úkoly – nejsou tak úplně součástí hodnocení. U nás se jimi snižovala hranice potřebná ke složení programovací části zkoušky, ale podle mě je spíš problém projít teoretickou. Asi je fajn jich pár vyřešit právě kvůli uvědomění, co je v Pythonu past, ale není potřeba dělat všechny, pokud trochu tušíte, co se v předmětu dělá.

    IB005 Formální jazyky a automaty

    Přednáší Křetínský, cvičí Klaška, 8 kreditů, zkouška

    Úžasný, intelektuálně náročný, krásný předmět. Bavilo mě to, mělo to dobře napsaná skripta, byl to menší předmět, kde se člověk potkával v rámci ročníku hlavně se svojí sociální bublinou a ne s těmi laxními nepřipravenými a zpomalenými lidmi, co mě vytáčeli na cvičeních z IB002.
    Alternativu IB102 Automaty a gramatiky jsem pochopitelně neměla. Rozdíl mezi nimi je ale asi podobný jako mezi stovkovými a dvoustovkovými matikami. Pokud vás to zajímá a chcete to dělat pořádně, dejte si FJA.
    Na přednáškách jsem opět úplně moc nebyla, na cvičeních jsme hodně dělali i teorii.
    Cvičení byla skvělá. Jen nesmíte své cvičící nechat, aby řešili váš život a prospěch a zapisované předměty, ale to je asi do trochu jiné rubriky.
    Hodnocení probíhalo vnitrosemestrálkou a závěrečnou písemkou, lehké to nebylo, ale člověk celkem dobře věděl, co má čekat.
    Prolezla jsem s odřeným B.

    IB030 Úvod do počítačové lingvistiky

    Přednáší Horák, 4 kredity, zkouška

    Obsahem velmi zajímavé, formou velmi nudné. Prostě nejsem ten typ člověka, co zvládne pravidelně chodit na předmět, který má jen přednášky, když je to jediná věc, kvůli které by ten den šel do školy. A když už jsem tam přišla, většinou jsem v pozorném stavu vydržela maximálně patnáct minut, protože přednášející prostě moc neudržoval kontakt s publikem a jen si tak monotónně vykládal s projektorem. Fakt mě to mrzí, když jsem se fakt snažila neusnout a nedělat jiné věci, tak mě obsah dost bavil. Ale chtělo to vynaložit velké úsilí.
    Součástí hodnocení byl domácí projekt, který jsem totálně pokazila hlavně kvůli tomu, že jsem si nedokázala vymyslet rozumně těžké téma. Příště bych asi radši zašla za přednášejícím a nechala si něco poradit, pokud by mě nic dobrého nenapadlo, takhle to byla fakt škoda bodů.
    Písemka byla hromada otevřených otázek, dopadla taky hůř, než jsem čekala, ale nikam se neskenovala a nějak se na ni chodit dívat se mi nechtělo, takže prostě nevím. Na tohle učení teorie asi prostě nejsem. Dostala jsem D a bylo mi to jedno.

    IB101 Úvod do logiky

    Přednáší Popelínský, cvičí Solař, 6 kreditů, zkouška

    Kdybyste někdy chtěli udělat fakt pekelně špatný předmět, tady máte návod. Obsah primitivní, ale hodnotí se hovadiny. Veliká většina cvičících jsou druháci, kteří měli loni A, což vzhledem k organizaci předmětu neznamená vlastně vůbec nic. Bonusové body neřízeně lítají vzduchem. Prostě to bylo fakt divný, ale všichni to mají povinně.
    Na nepovinná cvičení se vyplatí chodit kvůli bodům – bonusovým a z odpovědníků. Na přednášky prý taky, ale na to už jsem nervy fakt neměla.
    Pokud se do toho předmětu rozhodnete vložit nějaký svůj čas a chodit kvůli němu do školy, je to easy A. Pokud ne, tak se musíte fakt snažit na písemkách a v domácích úkolech. A nebo se na něj vykašlete úplně, dostanete nějakou blbou známku, ale o žádné vědomosti stejně nepřijdete.
    Můj cvičící byl jeden z těch mnoha druháků, když měl narozniny, zjistila jsem, že ho mám v přátelích na facebooku :D. Bylo to v pohodě, ale ten předmět je prostě sranec.
    Na přednášky jsem… můžete hádat… nechodila, tak k nim zase nic neřeknu.

    MB204 Diskrétní matematika B

    Přednáší i cvičí Bulant, 8 kreditů, zkouška

    Kurva dobré a kurva těžké. Poctivě jsem chodila na obě přednášky, snažila jsem se, ale prostě asi nejsem tak chytrá a zase tak snaživá, abych trávila celý semestr noci s příklady, taky ne. Ale bavilo mě to, jako matika už dlouho ne. Asi třikrát nám suploval Kučera a to byla fakt láska na první poslech. Bulant taky dobrý, ale ztrácela jsem se celkem často. Zajímalo by mě, jestli by to celé bylo lepší, kdybych si ten předmět dala o rok později, ale nevím, podle sylabů MB102 a MB103 by to na ně úplně moc navazovat nemělo. Asi jsem si měla nechat víc času před zkouškou.
    Cvičení s Bulantem byla pochopitelnější než přednášky.
    Minipísemek se psalo mnohem víc, než 5, takže získat 5 nebo skoro 5 bodů bylo celkem v pohodě. Většinou se fakt nedaly stihnout, ale Bulant je pak hodnotil dost mírně.
    Normální písemky se stíhat daly, ale hodnoceny byly normálně. Vnitra jsem celkem zvládla, závěrečnou zkoušku moc ne.
    Ústní zkoušení normálně maturitního typu, dostali jsme přidělenou otázku ze seznamu (řekla bych, že lidi, kterým vycházely lepší známky měli těžší otázky a naopak), vymysleli to na potítku během zkoušení předchozího člověka a pak si popovídali a mohli si tím upravit známku, která nám vycházela po písemce. Dostala jsem otázku, kterou jsem si fakt přála, ale nic z toho, protože tu písemku jsem pokazila. D.

    PB071 Principy nízkoúrovňového programování B

    Přednáší Švenda, cvičí Zima a Řeháček, 6 kreditů, zkouška

    Jsem docela fanoušek C a už před semestrem jsem se v něm cítila celkem jistě, ale i tak to bylo hodně přínosné.
    Cvičení jsem měla v době přednášky z MB102, takže nás tam bylo asi 5. Naši cvičící se rozhodli, že nás tam naučí vim, tak to bylo takové 2 v 1, což bylo super.
    Dokonce jsem párkrát byla na přednášce a byly taky dobré, ale prostě někdy musím i do té práce.
    Drsným aspektem tohoto předmětu byly domácí úkoly. Obtížnost byla celkem proměnná (první byl na chvilku, ale hned druhý byl masakr, nad kterým jsem strávila veškerý volný a pracovní čas jednoho celého týdne a fakt mě to vyděsilo, ostatní pak naštěstí něco mezi tím). Tím, jak malá jsme byli skupina, opravovali naši cvičící celkem důkladně, většinou jsem dostala dlouhý mail plný připomínek či pochval a pár věcí, které bych měla upravit. Měla jsem z úkolů fakt hodně bodů včetně bonusových, protože mě to fakt bavilo, ale spousta lidí na to mnohem víc kašlala a stejně nakonec dostali áčko.
    Pro připuštění ke zkoušce je potřeba na cvičení za hodinu nakódit zápočtový příklad. Asi to hodně záleží na skupině, já jsem to třeba v časovém limitu vůbec nestihla, ale když jsem to zvládla do konce cvičení, tak jsem dostala zápočet v pohodě, Štěpán ho měl i za to, že mu to fungovalo skoro :-). Ale vím o skupině, kde zápočet nedostal v řádném termínu nikdo, takže asi tak.
    Zkouška pak už byla ultraízy, byla jsem hodně vysoko nad hranicí A a měla jsem alespoň z jednoho předmětu fakt dobrý pocit.

    VB001 Specialist English

    hodnotí Zita, 1 kredit, zkouška

    Povinná zkouška z angličtiny. Po zkušenosti se závěrečným testem z English I, který jsem dělala na podruhé, jsem z ní byla celkem připosraná, ale nakonec to nebylo tak strašné. Skládá se z psaní mailu, písemné zkoušky a prezentace, z každého musíte získat 60 %. V písemce se hezky střídaly typy příkladů, což mi vyhovovalo. Naštvalo mě jen nejednoznačné rozhodování true/false u poslechu.
    To že říkám, že to nebylo těžký ale neznamená, že bylo lehký dostat A, spíš bylo lehký udělat to. Po písemné části jsem věděla, že pokud dostanu z prezentace víc než těch 60 %, můžu dostat C, D, nebo E.
    Ústní mě nakonec fakt potěšilo. Měla jsem hroznou trému a byla jsem přesvědčená, že mluvit anglicky fakt neumím. Ale mám 17 bodů z 20 a C. A to jeden těch tří bodů mám ztržený za to, že jsem se málo ptala ostatních na otázky k jejich prezentacím. Tak to buď se mnou není tak strašný, nebo to bylo hodnoceno mírně. Zita nám udělal hrozně krásnou zpětnou vazbu, vysvětlil, za co máme body dolů a na co se teď máme soustředit, u ostatních zkoušejících to prý bylo horší. Pokud máte v semestru, kdy děláte VB001 zároveň VB036 a cvičí vás tam někdo ze zkoušejících, automaticky vás pak i zkouší. Nevím, jak Zita učí, ale už kvůli téhle skutečnosti asi stojí za to ho jako cvičícího zvážit.

    VB036 English II

    cvičí Hoeflaak, 2 kredity, zápočet

    Cvičícího nám narychlo přetáhli z FSS, když se ukázalo, že to Zita nějak nestíhá a bylo to super. Angličtina na FI má dost hloupou osnovu, kdy se čtou informatické články z naprosto neaktuální učebnice. Ale tomuhle Holanďanovi to bylo úplně jedno a učil nás to, co chtěl on, hodně praktické věci, soustředil se na to, v čem si všiml, že Češi často chybují a zamýšlel se, proč tomu tak je. Dvě hodiny jsme strávili videokonferencí o genderu s nějakými studenty, co jsou na Erasmu ve Walesu. Sice z toho bylo víc technických problémů než angličtiny, ale byla to zajímavá zkušenost.
    Akorát se člověk pak musel naučit sám ty otázky na zápočtový test. Nevím, jestli to bylo tím, že už jsme věděli, co nás čeká, nebo tím, že byl fakt lehčí než v prvním semestru, ale tentokrát už ho skoro všichni zvládli napoprvé.

    VV032 Základy výtvarné kultury II

    přednáší Žáčková, 3 kredity, kolokvium

    Úplně stejný koncept, jako minulý semestr, jen tentokrát za 3 kredity. Letos se mi časově moc nehodily přednášky, tak jsem chodila jen na výstavy. Naprosto výborná kreditovka.

    Ty další věci

    Schrödingerův gril
    Vyšel přesně na večer po mojí poslední zkoušce, pokud nepočítám ústní angličtinu, kterou jsem měla až úplně na konci června. A bylo to hrozně dobrý, běžte tam, přes rok mi vůbec nedocházelo, jak přátelská ta fakulta umí být jako celek.

Rubrika: Škola | Štítky: , | 1 komentář

Dny

Zveřejněno: 8.9.2018, 10:34 | Autor:
  1. Doběhnout domů s chutí sebou kamkoliv praštit a už nikdy nevstát. Hyperventilace. Doposud podobný stav zaznamenán jednou, tehdy jsem se několik desítek minut chladila o kachličky v předsíni. Tentokrát mi zazvonil mobil ve chvíli, kdy jsem strkala klíč do zámku a zachránil mě.
  2. Být celý den tak intenzivně smutná, že je z toho tělo večer zmožené jak po celodenní túře.
  3. Vzpomínat na hodně dávné časy. Uvědomit si, že jsem tehdy byla součástí nějaké komunity, ne kterou už jsem skoro úplně zapomněla a do které jsem v pokusech v mezičase už najednou patřit neuměla. Začátek ztráty zájmů? Mluvit s úplně cizíma lidma o svém životě a nechat se pozvat na alkohol. Uvědomění, že nejsilnější bodový pocit štěstí v mém životě nastal, když jsem se 4. 4. 2013 po koncertě podívala do zrcadla ve výtahu. Možná to ještě alespoň z části umím.
  4. Když člověk řekne všechno, co se mu děje, najednou od začátku do konce, zní to najednou jako mnohem větší blbost s mnohem jasnějším východiskem. Klid v duši.
  5. Vidět film, po kterém se cítíte ještě líp, protože se z něj zdá, že se dá současně něco cítit a být silná.
  6. Krátké záblesky toho, že vy jste tady teď ten, co to zvládá.
  7. Fascinace tím, že se dá s jedním člověkem strávit tři dny ve společné domácnost, nehádat se o hovadinách a trávit čas smysluplně. Ale možná je to právě tím, že to byly jen tři dny.
  8. Uvědomění, že to ještě bude houpačka, hodně dlouho. A že doma se fungovat prostě nedá.
  9. Rozjezd z nádraží, do kterého se vám vůbec nastoupit nechce, protože by se mělo ještě něco stát, ale nevíte co a jak a možná se to stát nemá a ten další autobus jede za pěkně dlouho a taky by to mohlo dopadnout tak, že tu budete půl hodiny jen tak mrznout, a tak nastoupíte a v hlavě máte akorát zmatek. Problesknutí úplně jiného koncertu z jara 2013. A hlavně ten zmatek.
  10. Impulzivní odjezd kamkoliv s kýmkoliv, hlavně pryč. Zvědavost.
  11. Neschopnost nemluvit, nerýpat se v ránách a nedělat ze sebe chudinku. Sepsáno.
Rubrika: Deníček? | Štítky: , | 1 komentář

Konkrétní a ne až tak konkrétní věci, které občas přinášejí pocit štěstí

Zveřejněno: 29.8.2018, 20:56 | Autor:
  • dobré jídlo
  • kultůra
  • vytvráření něčeho užitečného (třeba marmelády)
  • když vás někdo pochválí
  • když někdo poslouchá vaše problémy
  • dostat dárek, který se vám fakt hodí/líbí, i když vás vůbec nenapadlo, že tu věc vlastně chcete
  • chození
  • nakupování v sekáči
  • předávání něčeho, co mi připadá užitěčné, někomu dalšímu
  • spontánní nápady a jejich provedení
  • šifrovačky
  • pochopení něčeho složitého
  • noční město
  • obnovování starých kamarádství
  • tulení
Rubrika: Krátce | Štítky: | Žádné komentáře